Kategorie:Populistické rámování událostí

Z Atlas konspirací
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Populistický narativ spočívá v rozdělení světa na “nevinnou veřejnost” a “zlovolnou elitu”, tzn. lidé jsou ti hodní a elity jsou z podstaty zkorumpované. Podobného dualismu využívají i konspirační teoretikové, ti ale svět rozdělují na “netušící lidi” a konspirátory. [Bergmann]

Populismus je především diskurzivní a rétorický styl. Spíše než o teorii se jedná o rámec, skrze který je celková společnost a dění v ní vnímána a uchopena. Margaret Canovan ji například nazývá “stínem demokracie”.

Za určitých situacích můžeme populismus vnímat jako oprávněný pohled na svět těch, kteří mají pocit, že jsou omezováni a nemají moc. V tomto případě se jedná o legitimní strategii během kampaní, které mají za cíl znovu získat ztracenou autoritu od přehnaně mocných elit. Proto se populismus jeví jako vhodný (a leckdy i účinný) nástroj k delegitimizaci zaběhnutých autorit a mocenských vztahů.

Populismus není původem pravicový, ani levicový. Zatímco ten, kteří používají pravicové strany a hnutí se zabývá tématy a potřebami obyčejného lidu, ten levicový směr se zajímá především o sociálně slabé skupiny. Oba ale zastávají stejně kritickou pozici k politickým elitám jako je například Evropská unie.